VI. Lights

"A room is not a room without natural light." - Louis Kahn

V. Bruder Klaus Field Chapel

„ In order to design building with sensuous connection to life, one must think in a way that ges far blond for mand construction.“  - Peter Zumthor 

Kaple, kterou vyprojektoval Peter Zumthor, byla postavěna roku 2007 ve Wachendorfu v Německu. Je zasvěcena svatému Mikulášovi z Flü (který žil v 15. Století), kterému se přezdívá Bruder Klaus.

Jedná se o 12 metrů vysokou monolitickou stavbu s nepravidelným pěti úhelníkovým půdorysem. To, že je to stavba sakrální naznačuje pouze malí křížek nad vstupními dveřmi.

Velmi zajímavá byla samotná stavba této kaple. Nejdříve se postavila konstrukce ze smrkových kůlů – ta vymezila vnitřní prostor. Následně se každých 24 hodin zalila půl metru vysoká vrstva betonu. Po tom, co se dobetonovalo, tak nechali dřevěnou konstrukci shořet.

Stavba nemá střechu – ve stopě je světlík, kudy prochází do místnosti světlo, ale i déšť, který padá na litou olověnou podlahu, ze které se pak vypařuje. – všechno je tedy v souladu. Soulad – to je pro Zumthora důležité. To, aby jedno odkazovalo na druhé a jedno od druhého nešlo oddělit – místo, užití a tvar….

Zpět ke světlíku. Při četbě knihy Atmosféry na mě zapůsobilo, jak pracuje se světlem. V poslední výpovědi píše: „Nejdříve si představím budovu jako hmotu stínů a potom, až potom, jako při postupném hloubení prohlubně, dosazuji světa, nechávám tam prosakovat světlo. A až pak materiály a plochy vědomě nasvítím. A potom se dívám, jak se ve světle chovají a podle toho vytvářím odpovídající dílo.“  (Myslím, že k tomu není co dodat, snad jen to, že se mu to vyvedlo i bez dalšího osvěcování)

Co se týká vybavení kaple, je zde dřevěná lavice a bronzová hlava ženy od sochaře H. Josephsona.

Tato stavba je ukázkou toho, co myslí v 8. Výpovědi – Stupně intimity v knize Atmosféry. Kdy říká, že se snaží projektovat něco, kde vnitřní tvar není stejný jako ten vnější.

 „Mám rád krásné mlčení staveb, spojuji si je s pojmy jako vyrovnanost a smyslovost; vědomí sebe sama, jsoucnost budovy, schopnost nic nepředstírat, ale něčím být.“ – Peter Zumthor

Zumthorovi záleží i na zvuku ne jen na krásném mlčení. Podle něj domy k nám promlouvají. Promlouvají k nám i tvary, povrchy materiálů a jejich upevnění.. takže na závěr trochu zvuku:

Pro případ, že by video nešlo přehrát : https://www.youtube.com/watch?v=STkl7TmBZiM

Zdroje: Petre Zumthor - Atmosféry
http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=2008; http://www.archdaily.com/106352/bruder-klaus-field-chapel-peter-zumthor

IV. Peter Zumthor

Švýcarský architekt, který se narodil 26. Dubna v Basileji jako syn truhláře. Zaučil se truhlářem, začal studovat uměleckoprůmyslovou školu v Basileji a později v šedesátých letech na New Yorker Pratt Institute (studijní obory: architektura a design).

Na začátku své architektonické kariéry se věnoval převážně restaurátorství a historickým rekonstrukcím, když pracoval na konci šedesátých let jako konzultant a inspektor na zachování historických památek v kantonu Grisons a později v sedmdesátých letech jako lektor konzervace a dokumentace historických památek na univerzitě v Curychu. Rovněž se věnoval akademické činnosti na řadě významných univerzit.

Za své dílo získal samozřejmě mnoho ocenění a v roce 2009 obdržel prestižní Pritzkerovu cenu.

Zumthor je ženatý, má tři děti. Rád hraje tenis, má rád dobré doutníky, margaritu a jazz, obdivuje filmy finského režiséra Akiho Kaurismäkiho.

“Later that evening, I talked to a friend about Aki Kaurismäki’s latest film. I admire the director’s empathy and respect for his characters. He does not keep his actors on a leash: he does not exploit them to express a concept, but rather shows them in a light that lets us sense their dignity, and their secrets. Kaurismäki’s art lends his films a feeling of warmth, I told my colleague - and then I knew what it was I would have liked to have said on the tape this morning. To build houses like Kaurismäki makes films - that’s what I would like to do.” 

— Peter Zumthor (Thinking Architecture)

„Radikální diatonika, silné a diferencované rytmické skandování, zřetelná melodická linka. Jasné a syrové harmonie, břitké paprsky zvukových barev, posléze čistota a průzračné hudební předivo a pevná formální osnova.“ (André Bukurešlijev „o typické ruskosti v hudební mluvnici Igora Stravinského“) – Tento citát visí v jeho kanceláři a podle toho pracuje.

Sám o sobě říká, že největším komplimentem pro něj je, když z jeho stavby nejde vyčíst žádný styl. Jde mu především o to, aby se věci stali sami sebou, byly tím, čím doopravdy jsou. Protože takto jsou tím, čím chtějí být. Pak jsou v souladu. Nemyslí tím jen stavbu jako takovou, ale i jednotlivé materiály (na které klade velký důraz) musí být v souladu. Říká, že můžeme sdružovat různé materiály. Musíme ale brát v úvahu to, že existuje bod, kdy jsou od sebe moc daleko - nevibrují spolu, a také bod kdy jsou příliš těsně - jsou mrtvé.

Pan Architekt o architektuře přemýšlí jako o hmotě, membráně, obalu, zkrátka o všem co je kolem nás – o těle, kterého se můžeme dotýkat. To, co je kolem nás - prostor, hmota. Zumthor, jak sám píše ve své knize atmosféry, se snaží postavit něco, kde vnitřní tvar, tedy ten prázdný prostor uvnitř neodpovídá tvaru vnějšímu, kdy tu hmotu nerozpoznáváme… je skrytá. Odehrává se tam i hra soukromého a veřejného. Jde mu o to, aby fasáda, když se na ni podíváme tak říkala „Jsem, mohu, chci; všecko možné, co zadavatel stavby spolu s architektem chtěli sdělit. Všechno vám ale neukážu. Ledaco je uvnitř a do toho vám vůbec nic není.“

Zdroje: Peter Zumthor - Atmosféry, Promýšlet architekturu;  file:///C:/Users/Khrystyna/Documents/F.A/ZAN/Peter_Zumthor.pdf; http://www.archdaily.com/452513/peter-zumthor-seven-personal-observations-on-presence-in-architecture;

III. Rothmayerova vila

A pár fotek nazávěr:

. 

II. Kompozice a vnímání

I. Geometrie v půdorysu

Půdorys a řez budovy z let 1560 - 1570. Tato budova však nebyla dokončena. Byly provedeny pouze základy a přípravné kamenické práce, které po smrti Francesca Thieneho ustaly. Jedná se o čtyř sloupový sál,kterým se říkalo tetrastyly. Na této stavbě mě zaujalo to, jak si autor pohrál se čtvercem.